Předsevzetí

Zrovna sedím v obýváku a dáváme si po náročných Vánocích pohodu. Pohoda pro mě znamená chvíle, kdy je Rozárka zabavená. Právě si hází s dědou s míčkem ve tvaru prsa - bylo jasný, že tady vyhrabe tu nejlepší věc, jako by ji nestačilo, že má stálý přísun mlíčka ve dvou letech ode mě. K tomu popíjím vínko, za což by mě kdejaká bezdětná žena ve spojení s předchozí větou nejspíš ukamenovala, ale většina maminek mě pochopí. Jsme tu s rodinou od Dejva a protože vegetíme v Praze už několikátý den, konverzaci přenechávám jim a já už se snažím relaxovat u článku. Lidi jsou fajn, ale protože jsem v posledních letech spíš zvyklá na náš "pracovní" klídek u nás doma, týden po návštěvách je na mě až dost bych řekla. Čím déle podnikáme z domu a čím déle jsem máma, tím víc jsem asociální, opravdu.



Těsně před koncem roku to bylo fakt pekelný, máme od podzimu vždycky nával zakázek, takže pořád něco maluju, fotíme, upravujem, natáčíme a řešíme. S tím přichází i trochu stresu, kterej se snažím kompenzovat vínem a dobrými seriály. Když už jsem hodně zoufalá, lehnu si s Rozárkou do postele a tulíme se tak dlouho, až mi zvedne náladu. Tohle je na dětech fakt to nejlepší - milují vás ať se děje, co se děje. Nakonec jsme to překonali, něco nás ještě čeká dokončit, ale myslím si, že to zákazníci zvládnou.


Vánoce už máme taky za sebou, bylo to fajn, dělat je pro malou holčičku je to nejhezčí, co můžete zažít. O tom ale tentokrát psát nebudu, chci se rozpovídat o mých předsevzetích, které jsem si v uplynulých letech nedávala, ale letos si dám.



V poslední době jsem spadla do takového stavu, že umím jen pracovat nebo se starat o Rozárku a neřeším spoustu důležitých věcí. Abych přiblížila jak to u nás vypadá, popíšu vám náš klasický den. Vstaneme kolem 9 - 10 hodin. David jde na záchod hodit bobek, což bych nepsala, kdyby to netrvalo celou půlhodinu! Prosimvás, opravdu každej chlap takhle dlouho několikrát denně kadí?! Mezitím stačím nasnídat Rozárku, přebalit (ano, stále nechodí na nočníček), zabavit - někdy si hrajeme, někdy stačí pohádka v tv. Udělám si kafe, hlad zatím nemám. Pak se střídáme u počítače podle toho, která zakázka hoří - já mám spíš ty grafické, Dejv video a u úprav fotek se střídáme napůl. Najednou je půl 2, my máme hlad a není uvařeno, takže buď si uděláme nějakou prasárnu jako chleba ve vajíčku / míchaný vejce / vajíčko s chlebem, nebo si objednáme pizzu / kebab - nic moc jinýho u nás v Jablonci nejezdí. Mezitím uspím, než se rozhoupáme jsou 3-4h. Pak si dáme "oběd" a večer to funguje podobně. Celý den až tak do 9ti jeden nebo druhej pracuje. Většinou oba v pyžamu, já nenamalovaná, neučesaná. Celej den v sedě.... Někdy mám chuť vařit, ale co si budeme povídat, vařit pro tři lidi každej den oběd i večeři je náročný, když se chcete věnovat dítěti a u toho chcete pracovat. Večer se s Rozárkou koupu, zpíváme si ve sprše písničky, pak uspávám, a někdy se poštěstí seriál, někdy (teda spíš skoro furt) je na řadě ještě práce. Spát jdeme tak kolem 1 - 3 hod.



Podnikat z domova je fajn, ale dost rychle člověk zleniví a já jsem se dostala do stavu, kdy mám dost často i blbou náladu z toho, že nic nedělám, nestarám se o sebe a tloustnu. Přitom já chci všechno! Být úspěšná, hezká, šťastná a dobrá máma, podnikatelka, partnerka!


V Roce 2020 chci:

dbát víc o sebe a svoje tělo

líp si organizovat čas

jíst zdravěji

sportovat

psát

víc se věnovat kamarádům a najít si na ně čas

být hodnější a milejší na Dejva, jinak si mě nikdy nevezme

víc uklízet

míň komadovat

přestat kojit a naučit Rozárku na nočník

naučit se šetřit

naučit se latte art

pracovat tak akorát

vydělávat hodně

být psychicky v pohodě

nebýt protivná kráva

respektovat rozhodnutí a názory ostatních

pořád stejně milovat Rozárku

mít režim

míň utrácet za kafe a jídlo

jet na dovolenou

být pozitivní

zajít ke kadeřnici

zajít k zubaři po 6ti letech

být šťastná

být v pohodě


Hm, to je celkem slušnej seznam, ale nechci něco vynechat, protože moc dobře vím, že co si přejete, to se stane! Takže raději vypíšu všecko, s čim občas bojuju. I když jsem si předsevzetí dřív nedávala, teď si myslím, že je to potřeba. Je to takový "to do list" na celej rok a co já si nenapíšu, jako by neexistovalo. Takže doufám, že budu v roce 2020 o něco lepší, než jsem byla tento rok.


Máte taky nějaká předsevzetí?


A protože jsem po hodně dlouhé pomlce zase začala psát, budu jako vždycky ráda za nějaké to srdíčko nebo komentář pod článkem, aby mě to motivovalo k dalšímu psaní.


Pac a pusu,

Vaše Gábi







0 zobrazení

© 2020 Gabriela Hájková