Proměna obývacího pokoje

Doba pandemie byla pro dost z nás těžká! Chlapi byli doma. Ženský neměli svůj klid na úklid a chod domácnosti. Milenky plakaly, že jim muži neodepisují a nemají výmluvu, jak se za nimi vypravit. Maminky (m)učily své děti a modlily se ke všem svatým učitelům. Tatínkové si poprvé vyzkoušeli stereotyp na mateřské. Shopaholičky zažívaly existencionální krizi. Sousedi z nudy nahlašovali kolemjdoucí bez roušek. Osamělým lidem v karanténě už hrabalo a vymýšleli, jak se zviditelnit poplašnými zprávami. Na někoho už to bylo zkrátka moc, trávit veškerý čas s partnerem a už přemýšlel, jak to udělat nenápadně, jestli bude lepší strčit ho ze schodů nebo mu do vany hodit fén, jestli ji v noci udusí polštářem nebo ji do kafe přimíchá kyanid, a pak to svede na koronavirus.


My jsme se snažili nehroutit, o tom si můžete přečíst v časopisech Drbna a Maminka, kam jsme byli osloveni na rozhovor. Místo černých scénářů jsme se pustili do rekonstrukce bytu. Přišli jsme o veškeré zakázky a dalo nám to příležitost udělat něco pro sebe. Konečně, po 4 letech, měsíc volna.


Už dlouho jsme uvažovali nad koupí auta, a protože jsme si na něj museli vzít úvěr, rozhodli jsme se, že to uděláme všechno najednou - obývák, pokojíček, kuchyň a auto. Peníze nám tedy už ležely na účtě. My jsme je chtěli co nejdřív využít a nechat si malou rezervu, kdyby náhodou cokoliv. Už dlouho předtím jsme chodili koukat do ikei a představovali si, jak si jednou postavíme baráček. Nakonec jsme se rozhodli zůstat v Jablonci, alespoň než budeme mít nějakou větší jistotu a jednoho dne si postavíme dům snů. Jsme tu vlastně spokojení, Jablonec je super místo k žití, o tom zase ale jindy. Zásadní myšlenka, proč jsme si začali zvelebovat tohle bydlení, kde bydlím už od malička, byl ta, že žijeme jen jednou a pokud budu stavět barák až bůh ví kdy a jestli vůbec, proč bychom nemohli žít v hezkém a podle našich představ hned teď?!


V ikee jsme nakoukali nábytek, ozkoušeli gauče a vždycky jsme se dohadovali, jaký styl interiérů se nám líbí. Moje představa byla jasná - hlavně dřevo, všechno přírodní, žádné lesklé povrchy, žádné plasty, hodně kytek, svíčky, útulný prostor a přesto světlý. To platilo pro všechny místnosti a já vám popíšu nejprve obývák a vezmu to úplně z gruntu!


ZEĎ

Nejprve jsme se rozmýšleli, jaké uděláme zdi. Máme hodně zajímavý strop s květinovým motivem, proto se nehodí úplně ke všemu. Ten jsme rozhodně chtěli zachovat, protože je opravdu jedinečný a nikdo jiný ho nemá. Jen jsme to chtěli sladit a mně by se k tomu hrozně líbily cihly, ale bohužel jsou fakt hodně drahý! Jedna stěna by nás vyšla zhruba na 20 tisíc, takže to nepřipadalo v úvahu. Zvolili jsme nakonec zeď, která bude působit zastaralým dojmem. Máme ji i v ateliéru a každý ji tam obdivuje, navíc je mega fotogenická, což byl další aspekt, ke kterému jsem přihlížela. Některé produkty teď můžu fotit i doma, což ušetří spoustu času. Zeď jsme nejprve natřeli bílou barvou, pak jsme zmačkali noviny a ďupkovali šedou a bílou. Nakonec jsme vymalovali strop, to bylo opravdu peklo a myslím si, že jsme si při tom oba sáhli na dno! Dovážka z ikei už nám stála v rohu a my se těšili, až všechno vybalíme.


NÁBYTEK

Nábytek jsme objednávali přes net a nechali si dovézt. Chtěli jsme masiv, alespoň z větší části, proto jsme zvolili stěnu a stůl HEMNES. Původně se nám líbil v kombinaci světlého dřeva s bílým mořidlem, ale na mě to by prostor byl už moc světlý, během chvilky jsme se nakonec rozhodli pro světlé dřevo. To se nikdy neokouká. Nad pohovkou jsme polemizovali docela dlouho, Rodiče mají taky gauče z ikei, ale úplně jiné a já jsem si nějak neuměla vybavit, jestli se na ten náš vejdeme všichni tři. Původně jsme chtěli rohový, ale tenhle nás prostě okouzlil. Navíc je strašně pohodlnej. Po vybalení jsem byla překvapená, že je opravdu velkej a lehneme si tam úplně v pohodě dva, posadí se tam 3 - 4 lidi. K tomu jsme pořídili ušáka. Bylo těžké vybrat barvu a představit si, jak to všechno půjde k sobě. Když to člověk vybírá po netu, měl by mít dobře zkalibrované barvy na monitoru, nebo to pak zkouknout ještě v iphonu, který má dobře nastavenou barevnost. Ještě jsem dohledávala každou věc na netu, kde to fotili lidi už ve svých domácnostech. Neudělala jsem to jen u koberce a docela jsme na to doplatili, protože jeho barva je úplně jiná, než jsme očekávali, ale naštěstí se i tak hodí. Závěsy jsme zvolili krémové, ale bylo v obýváku po celý den světlo. Kde je světlo, tam panuje pozitivní nálada i v tom nejhorším počasí.


DEKORACE

Všechno už bylo přichystané na obydlení obýváčku, ale pořád to nebylo ono. Rozhodli jsme se objednat ještě dekorace. Musela jsem se rozhodnout, jestli půjdu do nějakých odvážnějších barev a nebo zůstanu při zemi a zvolím tlumenější barvy. Nakonec jsem zvolila krémovou, různé odstíny zelené a světle hnědou. Nebyla jsem si jistá, jak by to všechno ladilo dohormady, když si to nemůžu na živo osahat a porovnat, navíc teď můžu přidat jakoukoliv jinou barvu a vždycky se mi tam bude hodit. Z celé objednávky dekorací byly nejdražší asi polštářky! Potahy jsme objednávali hlavně z HM home a výplně z ikei. Teď zpětně ale nelituju, protože jsou opravdu kvalitní a vypadají dost dobře. Hlavní rozdíl nám udělaly taky dřevěné krabičky, které máme provázané celým obývákem i pokojíčkem. Jsou z přírodního dřeva a ty velké vyšly jen na 199,- což je opravdu málo a jsou kvalitní. Používám je jako úložný prostor do knihovny, i jako květináče pro kytky, některé slouží jen jako dekorace. Některé jsem zavěsila na žebřiny a udělala z nich naší domácí bylinkovou zahrádku, na kterou jsme nejvíc pyšná. Za gauč jsme navrtali poličky z čistého dřeva a k nim zvolili rámečky na fotky, ale taky na moje malůvky, které si můžete už pořídit i vy na mém eshopu PŘÍBĚH NA KOUSKU PAPÍRU. Některé dekorace jsem měla už z dřívějška, například ty kovové jsem kupovala v Pepcu za pár korun. Důležité pro mě bylo, aby nám bylo příjemně, když se setmí, bylo útulno a aby to vypadalo trochu jinak než ve dne. Oddělit čas trávený přes den v obýváku s večerem, kdy slouží už jen k odpočívání a koukání na filmy u sklenky vína. Proto jsme objednali spoustu svíček, světýlek. Místo lustru jsme dali jen velkou žárovku, která svítí teplým světlem a rohovou lampu, kterou jsem prostě musela mít za jakoukoliv cenu! Za ní se v rohu pyšní moje monstera, kterou táta kdysi našel u popelnice. O to víc si ji vážím, že se ji u nás takhle daří a pořád hází nové listy.


FUNKČNOST

Mít krásný interiér je sice moc pěkné, ale nakonec stejně rozhoduje to, co v obýváku děláte. Já si tam občas maluju nebo hraju s Rozárkou, čtu jí knížky, proto prosvětlení interiéru bylo víc než potřeba. Někdy koukáme přes den na pohádky, a proto je důležité mít závěsy. Tyhle jsou sice krásné, ale potřebovali bychom spíš zatemňovací, aby sluníčko neprosvítalo při zatažené skrz. Ty jsou bohužel o dost dražší a my nechtěli přesáhnout rozpočet - ještě nás čekali dvě místnosti a auto. Protože jsme filmový fanoušcci a koukání na dobré filmy a seriály bereme i jako způsob vzdělávání v našem oporu, část rozpočtu jsme si nechali na domácí kino. To je fakt ta největší pecka, kterou jsme mohli koupit.



Rekonstrukce obýváku i s vybavením nás vyšla zhruba na 70 tisíc. Všechno jsme si dělali sami a i s dětským pokojem jsme to zvládli ve třech lidech za 5 dní. K tomu se nám na záda věšela Rozárka. Byl to mazec, ale ten výsledek stojí za to.


PRÁCE


VÝSLEDEK


Dneska si tu žijeme už asi dva měsíce. Za tu dobu se mi tu vystřídalo x bylinek, některým se tu daří, jiným ne, a dost často se stane, že je stačíme sníst dřív, než to zjistíme. Koberec už je pěkně flekatej, Rozárka mi na něj vylila sojovku a zhruba ob den tam něco vysype, ale zatím to na první pohled ještě není znát. Jinak se nám to tu už docela zazelenalo. Interiér mi zdobí hortenzie, přidala jsem hořčicové polštářky a celkově je to tu o něco barevnější. Myslím si, že budu takhle různě ladit pořád. Teď plánuju ještě vytvořit do vchodu závěs z různě barevných proužků a mám zálusk na macarme závěsné květináče. To je prostě boží! Miluju hygge! Musím říct, že se nám tu žije krásně a náš obývák i s pokojíčkem se lidem líbí tak moc, že jsme tu natáčeli a fotili už dvě zakázky během posledního měsíce, kdy to máme povolený. Je to pro mě z části splněný sen žít v hezkém bytě. Teď nás čeká ještě rekonstrukce celé kuchyně, kde budeme brousit všechny trámy a celkově to bude náročnější. Těším se na to jako blázen, jen budeme muset teď trochu víc popracovat, abych to mohla pak zase vyladit do posledního detailu a nedělala věci jen napůl. Tak jak se Vám to tady u nás líbí?


Předem děkuji za srdíčka a komentáře pod článkem,

Vaše Gábi




0 zobrazení

© 2020 Gabriela Hájková