© 2017 Gabriela Hájková

Jak jsem zapomněla na hudbu

9.7.2018

Ještě před chvilkou jsem seděla na gauči s blbou náladou. Čeká mě začátkem týdne dokončení dvou projektů. Tohle je ten moment, který na mé práci nemám vůbec ráda. Vše poslat do tisku tak, aby tam nebyly žádný chyby, vše sedělo a na nic se nezapomnělo ... to ve mně vyvolává nepříjemný pocity. Zatím (a doufám, že ani nikdy v budoucnu) jsem žádnou zakázku nezkazila, ale i tak na mě doléhá ten pocit zodpovědnosti a napětí. Tentokrát je to pro mě ještě těžší, protože jde do tisku i naše první karetní hra. Víc prozrazovat zatím nebudu, ale máte se na co těšit, já jsem z toho nadšená ... :-)

 

 

Protože musím domalovat ještě spoustu obrázků, řekl mi Dejv, že bude hlídat Rozárku. Pustila jsem si písničku, do toho nám od vedle hrálo rádio, celé to přeřvávala Rozinka. Ano, v tomhle musím žít každej den, a to i když se potřebuju na něco plně soustředit - jde to těžko. Napadlo mě vzít si sluchátka. Chvíli jsem bojovala s pocitem výčitek, že v tom nechám Dádu úplně samotnýho. Chvíli jsem se s ním o tom bavila a dal mi jasně najevo, ať už si je konečně vezmu a nemelu, že se prostě postará.

 

Nasadila jsem je.... a najednou se mi zalily oči slzama. Pustila jsem si písničku Kodaline - High hopes. O tu písničku ani tolik nešlo. Už jsem zkrátka zapomněla, jaký to je. Jaký to je se na chvíli ponořit do svýho světa a nechat se zaplavit melodií. Jaký to je, když mi někdo zpívá přímo v hlavě....Ten klid...Já a písnička...myslím, že tak rok jsem sluchátka neměla v uších a teď mě to úplně dostalo. Kdybych měla popsat štěstí, byl by to tenhle pocit, tahle chvíli teď a tady...nenamalovaná, neučesaná, doma s kafem v ruce.

 

 

Zase mě to motivovalo udělat něco dalšího vlastního. Tenhle rok budeme točit kromě promo videí a svateb taky dva videoklipy pro jednoho skvělýho písničkáře a máme volnou ruku, takže už to úplně vidím. Koukám na videoklipy a představuju si den, kdy vyjde konečně nějakej náš, kterej bude stoprocentně podle našich představ. Prostě pecka. Tady vám ukážu jeden videoklip, na kterej jsem nedávno narazila. Trocha romarťárny při poledni. :-)

 

Sluchátka do uší a jedem! Nechte si pohlídat na chvilku dětičky a udělejte si chvilku sami pro sebe.

Tak páčko, 

Vaše Gábi.

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Mohlo by se vám líbit:

Úzkost

3.6.2019

Navrch huj, uvnitř fuj

25.3.2019

1/15
Please reload