© 2017 Gabriela Hájková

Vánoční blázinec

27.12.2017

"Po dlouhém bloumání ve skrytu domnění,

se rýsuje za oknem hedvábné zjevení.

Nádech skořice barvy, pomeranče vůně,

představa nemoci,když se z chladu stůně.

Pohled do nebe, na vloček srážení,

prskot a syčení kapříka smažení....."

a bla bla bla. 

 

 

     Pamatuju si chvíle, kdy jsem o Vánocích skládala básničky. Vážně jsem se na ně moc těšila a měla jsem ten zvláštní pocit. Takový ten, co si každý z nás pamatuje z dětství. Před každými Vánoci jsem psala přání a schovávala ho za okno, aby ho našel Ježíšek, nebo maminka ... u babičky babička a podobně. Stačilo mi, aby mi Ježíšek nadělil pár věcí, které jsem si přála a protože jsem nikdy nebyla nějak rozcapená, všem jsem napsala o pár věcí, tak nějak v mezích, žádný iphony x a podobně. Je jasný, že jsem chtěla třeba jeden nějaký dražší dárek a tajně jsem doufala, že ho možná dostanu. Třeba mikinu od DC nebo skejtky Circa a ták. Když jsem něco takového dostala, nechtěla jsem to měsíce sundat ani na praní. :-D Byla to ta nejobnošenější mikina v celý rodině, nosila jsem ji tak dlouho, že mi z ní pak lezly záda a já se jí prostě nechtěla vzdát... :-) Nosila jsme ji několik let a hned se mi neomrzela, nemusela jsem mít všechno, co jsem viděla. Ani si nepamatuju, že mi to někdo nutil v reklamě a tak. V tu dobu jsme ještě neměli ani internet doma, neměl ho nikdo. Hold to byla jiná doba.

 

 

 

     Dneska už je to jiné. Dospělost je v některých věcech vážně na nic. Člověk začne vydělávat a má pocit, že musí za každou cenu každému něco dát. Na začátku prosince si vždycky říkáme, že to tenhle rok nebudeme přehánět, že koupíme maličkatý stromeček, dáme si jeden malý dáreček.... a pak? Začnou všichni bláznit!!! Ptají se, co si přeješ a co chceš a protože už vyděláváš, tak si vše, co chceš koupíš a všechno máš. Tak je jasný, že třeba měsíční dovolenou na Maledivách by neodmítl asi nikdo, ale to bych opravdu po nikom nechtěla. (Hmmm... Dejve, čteš to?! :-D) A čím víc lidí se zeptá, tím větší mám pocit, že ho musím taky nějak pořádně obdarovat! Nakonec se nakoupí spousta "pičovin" a pak člověka trochu mrzí, kam zmizelo tolik peněz a zároveň má provinilý pocit, že těch dárků možná není dost. Asi to tak nemá každý, ale já jo. Vždycky jsem nesnášela nespravedlnost, takže když někomu koupím trochu draží dárek, musím ve stejné hodnotě přidat i ostatním a takhle to stoupá a stoupá.

 

 

       Protože jsem tento rok začala psát blog a sledovat více dění na instagramu, nestihla jsem se před Vánoci divit. Sleduju pár blogerek a to se opravdu #nedá. Každá vám cpe to samý, co si máte koupit, co komu máte koupit ... a přitom by si to ony ani nekoupily, aspoň si to myslím. Třeba vrchol fakt už byl, když každá z nich dostala ve stejný den paletu lesků od Sephory ... a už na to ani neměly co říct... bylo to takový to "Jééééééj, co s tím budu dělat?!" No nedivím se, těch lesků tam bylo tolik, že bych ani já sama nevěděla, co bych s tím udělala a to jsem malířka. :-D Pak tam člověk omylem zavítá a zjistí, že jeden ten lesk stojí někde šest stovek... No tomu se říká plýtvání. Chápu propagaci a marketing, ale když jedete už desátý instastories a v každým je to samý, tak jste z toho spíš naštvaní a kolem Sephory nechcete už ani projít. Celkově si myslím, že instagram a reklama půjdou už brzo do prdelky, protože nemůžu bejt přeci jediná, koho to tak vytáčí. Pořád jen slyším z instastories: "Děkuju za balíček od bla bla, toho si moc vážím, děkuju, děkuju, děkuju,... " Dřív na to člověk docela dal, ale teď, když to sleduju víc do hloubky, tak vím, že i kdyby ta holka dostala hovno v krabičce, tak by říkala jak je skvělý a voňavý. Když někdo dostane jednu stejnou věc od čtyř různejch značek, tak ani nevíte, co je doopravdy dobrý a co ne. No nic, už se zase rozčiluju, takže klídek... :-D

 

 

Problém celkově instagramu a youtubu je ale takový, že ho sledují lidi daleko mladší, než jsem já a ti jsou ještě hodně ovlivnitelní. Vidím to třeba u mojí ségry. Ta je tím poblázněná tak, že pořád chce dostávat nové věci, které ani nevyužije, jen si je chce nahrát na instagram, aby byla "hustá" jako ty blogerky a youtuberky... Pak jsme z toho všichni otrávení a kroutíme nad tím hlavou, ale problém je, že ty děti jsou opravdu ještě malý a nemají z toho rozum. Postupně se z nich stávají rozmazlení spratci, co si neváží věcí. To nemyslím na ségru, je to hodná holčička, instagram ji baví a dělá ho dobře, ale už ty móresy taky chytá a to je teda něco! Přitom si to sama ani neuvědomuje, protože je jí teprve 12 a myslí si, že je to normální. Jestli tohle někdo čte z puberťáků, tak se prosím zamyslete prvně nad tím, co opravdu chcete a ne co vidíte u druhých a nezáviďte druhým, protože jak jsem psala, ty lidi, co vám to "cpou" to ani sami nechtějí. Dostávají za to peníze a živí se tím.

 

 

     Abych se vrátila k těm Vánocům. U nás probíhají třikrát za sebou. První den (už 23.12.) u nás, kde většinou s tátou děláme řízky, druhý den u mamky a třetí den u Dejva babičky s jeho rodinou. Den před Vánoci mám ještě příjemný pocit, protože většinou uklízíme ten hroznej bordel a člověk se nějak zabaví, ale pak to začne. Ráno se vzbudím a najednou "jsou Vánoce." Hmmm a co teď? Žádné zvyky neděláme, nějak z toho postupem času sešlo. Na pohádky mě koukat nebaví a nikdy nebavilo... Zato Dejv si to náramně užívá! :-D :-//// !! Tak a je to tady, nastává celodenní obžerství. Co celodenní obžerství, ale třídenní! Poslední den už ani nemůžete slyšet: "A nechcete ještě něco?" v tu chvíli už  začínám být trochu vzteklá, abych se přiznala ... Večer se doslova dokulíte ke stromečku a přijde "Ježíšek". Po tolika dárcích se modlíte, abyste aspoň přes rok nemuseli vyslovit slovo "jéééééééé". Vždycky jsem po těch Vánocích unavená fyzicky i psychicky tak moc, že se těším do své postele a opravdový klid mezi svátky. Pak se po těch všech náročných dnech vyvalíte na gauči doma a zjistíte, že vlastně kromě tisíce dárků a utracených peněz nemáte skoro žádný zážitky, kromě toho, že jste se viděli s rodinou, což by měla bejt samozřejmost i v průběhu roku... :)

 

 

       Až se narodí Rozárka, tak to chci jinak. Vidět se s rodinou, to jo, ale povinnost kupovat a dostávat dárky, to ne. Vánoce bez odpočinku, to ne. Vážně bych chtěla dělat nějaký naše zvyky - nový zvyky. Třeba každoročně někam jít na výlet, slavit Vánoce na chatě v retro oblečení a u toho hrát hry, trochu se picnout. Pak si dát jeden dárek, třeba do nějaké hodnoty, nebo třeba do nějaké barvy a podobně, aby to byla zábava a ne Vánoční komerční šílenství. Proč bychom měli koukat každý Vánoce na ty samý pohádky, který každej zná nazpaměť a u toho jen žrát a žrát dokud nemůžeme ani mluvit? Proč místo toho třeba neplníme nějaký zajímavý úkoly nebo tak, aby na ty Vánoce byly opravdový vzpomínky?! :-)

 

      A co vy? Máte nějaké speciální zážitky z Vánoc? Nebo nějaké tradice, které nejsou zvyklé? Pro inspiraci nejen mně, ale i ostatním, kteří by chtěli začít slavit Vánoce trochu jinak. :-)

 

Tak zatím, Vaše Gábi. 

A víte jak, srdíčko pod článek mě potěší, když jsou teda ty Vánoce... :-D :-D

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Mohlo by se vám líbit:

Úzkost

3.6.2019

Navrch huj, uvnitř fuj

25.3.2019

1/15
Please reload